Ve středověkých dílenských příručkách shledáváme řadu velmi zajímavých technických popisů. Mezi nejzajímavější z nich patří dosu nepublikovaný receptář uložený v Leidenské univerzitní knihovně pod signaturou Voss. Chym. Oct 6. Na vnitřní straně desek je označen obsah rukopisu: »Methodus aquae conficiendae ad temperandos omnes colores…«, tj. »Způsoby přípravy vhodných vod k temperování veškerých barev a jiné podobné návody buď k lékům, buď k potěšujícím tinkturám, vlastním dílem sebrané. Německy a latinsky.« Větší částí obsahu jsou recepty lékařské, alchymistické nebo kulinární povahy. Na fol. 136r138 jsou zapsány recepty tradované ještě z Mappae Clavicula.

Fol. 1r20r a 22r23r obsahují texty našeho zájmu. Z jejich obsahu je zřejmé, že se nejedná o souhrnný technologický traktát, nýbrž o různé texty zaměřené na činnost miniátorské dílny. Jsou tu recepty na přípravu inkoustů, též červeného inkoustu používaného rubrikátorem, příprava transparentní modře, fialových a purpurových barviv pro psaní perem a různé postupy pokládání zlatých a stříbrných fólií na pergamenu.

Zvláštní cena tohoto rukopisu spočívá v jeho přímém vztahu ke Štrasburskému rukopisu. Přepis Štrasburského rukopisu publikoval v roce 1897 Ernst Berger a použil přitom 50 let starý opis, který pořídil Sir Charles Lock Eastlake. 1 Originál totiž shořel při požáru univerzitní knihovny ve Štrasburku v roce 1870. Dvojjazyčné vydání Violy a Rosamund Borradaile z r. 1966 bylo pořízeno na základě téže kopie z 19 století. 2

Po dlouhý čas byl Štrasburský rukopis považován za nejstarší a vůbec první traktát v německém jazyce, bez předchůdců i pozdějších kopií. Až pozdější Plossova studie naznačila, že existují další fragmenty textů, jež mají vztah k tomuto Štrasburskému rukopisu. 3

Leidenský rukopis je uspořádán dokonce systematičtěji a logičtěji než Štrasburský. Leidenský rukopis začíná dvěma recepty popisujícími pojivé, tj. temperující »vody«. V dalších receptech se pak setkáváme s odkazy na tyto »vody«. Recept 10 zmiňuje dříve popsanou »gumovou vodu« a z receptu 12 můžeme citovat »&#133druhá voda, připravená z bílku…«; recept 14 odkazuje na první vodu z arabské gumy a na druhou vodu z bílku.

Na začátku Leidenského rukopisu (recept 3) se popisuje příprava rubriky, tj. obvykle krycí červené barvy, užívané v »lombardách« a malých iniciálách k vyznačení různých odstavců (oddílů) v rukopisných textech. Aby bylo možno tuto barvu použít k praktickému psaní, musela mít určitou konzistenci. Míra konzistence je popsána v dalších receptech, kde různé barvy jsou rozřeďovány do »hustoty rubriky«. Tento recept má ve Štrasburském rukopise číslo 12, takže odkaz na konzistenci v dřívějších receptech je méně rozeznatelný. Protože jediným pramenem, z něhož vycházeli Ernst Berger i Viola a Rosamund Borradaile při svých publikacích, byla kopie z 19. století, získává pochopitelně Leidenský rukopis mimořádný význam jako prvořadý srovnávací materiál. Výše uvedené skutečnosti naznačují, že Leidenský rukopis mohl být psán dříve, než Štrasburský. V budoucnosti bude třeba věnovat pozornost rozsáhlejšímu srovnání textů skupiny Štrasburského rukopisu, stejně tak i podrobnější analýze popisovaných technologických aspektů. Na tomto místě publikujeme zatím jen překlad originálního textu Leidenského rukopisu.

  1 Chceš-li připraviti vodu, kterou by se temperovaly veškeré barvy, pak vezmi od lékárníků přípravek (species) zvaný gummi arabicum, 1 lot nebo kolik budeš potřebovat, vlož do lněného šátku a stáhni dohromady. Pak tluč, až z toho bude prášek v tom šátku… dej do ohřátého glazovaného hrnce (kechelin), který musí být čistý, a nalej dobré vody horké. Prstem rozetři pečlivě jedno s druhým a přidej k tomu jeden settich 23 bílé myrrhy průhledné a nech ji též rozplynout v té vodě. Přeceď tu vodu skrze čisté hedvábné pláténko do čisté sklenice a uchovej k potřebě; (hustá) má být jako olej.

  2 Chceš-li připraviti jinou vodu pro veškeré barvy, vezmi bílky dvou vajec. Vejcím… (patrně: entnimb, odejmi) žloutek do nějaké čisté misky a vaječný bílek rozklektej lžící až zřídne; vezmi pak pěknou koupací (mořskou) houbu a protlač skrz ni bílek čtyři až pět hodin trvá, než sebere pěnu. Vezmi pak gummi arabské jeden settich 23 (quintum) 12, přidej do vaječného bílku a nech rozplynout. Potom vezmi obyčejnou lžíci plnou octa a rozmíchej s bílkem (nech rozplynout) a přidej do něj asi jako hrášku soli armoniacké. Vodu mějž k použití ve sklenici.

  3 Potřebuješ-li nyní připravit krásnou rubriku pro vyznačování (corperieren) 24, vezmi rumělky kolik chceš a rozetři ji důkladně na kameni s vodou, co nejjemněji. Když jsi ji rozetřel a vyschla na kameni, pak nakapej žloutku na kámen po třikrát a sbírej (do rumělky přidej i růžovou červeň roselin). 14 Pak vezmi druhé vody z bílku připravené a přidej ji na kámen 15, 25, čímž se barva rozředí (navlhčí) a pak ještě na kameni rozetři jedno s druhým. Pomocí čistého dřívka seber s kamene do čistého růžku a některým perem vyzkoušej, zda inkoust není příliš hustý. Voda ze sklenice se však nikdy nesmí do růžku přilévat přidávaje míchej, zastrkují-li se pera do růžku ztuha; ztuhlé je třeba míchat.

  4 Potřebují-li tvá pera rubriku zlehka plynoucí (kreslící) pro květnaté zdobení (florieren) 26, tehdy rozetři rumělku na kameni dokonale a co nejjemněji, vezmi bílek ze sklenice a rozetři s ním tu barvu. Míchej tak, aby bílku byly dva díly a třetí díl vody; měřit se má ořechovou skořápkou. Vše má být vzájemně promícháno a temperuje se tím rubrika ani příliš hustě ani příliš řídce, aby krásně a hbitě plynula z pera.

  5 Chceš-li připravit krásný modrý inkoust k vyznačování (corperieren), vezmi lazurovou modř 27 jemně třenou, dej ji do nějaké čisté skořápky a přelij trochou vody. Pomoz vodě do té modře, aby se udělalo těsto a nalij na to řídkého louhu; oboje rozhýbej prstem a nech chvíli stát. Když lazur klesne ke dnu, odlij svrchní louh a nalij lepší navrch a rozmíchej (znovu) jedním prstem a nech pak odstát jako předtím; opakuj to třikrát, až zůstane (louhová voda) čirá. Po čtvrté tedy na to nalij dobré vody do skořápky 28, rozhýbej prstem jako dříve a nech odstát, až se lazur usadí na dně. Přeceď pak tu vodu, až z lazurové modře přestane odkapávat. Nyní vezmi lazur ze skořápky a dej do čistého růžku, přilej z první vody do toho růžku, nepříliš asi tak jeden prst navrch modře, a vezmi tři kapky medu (každá ta kapka budiž jako vlašský hrášek 29). Doveď (zamíchej) toto všechno dohromady navzájem čistým dřívkem, pak ponoř do toho pero a vyzkoušej, jestli (modř) z pera jde. Udělej (na zkoušku) nějakou značku, je-li inkoust dobrý či nikoliv − je-li dobře promíchán a zůstává po něm dobrá modrá stopa a neusazuje se brzy ke dnu, pak je inkoust dobrý. Sedá-li však ke dnu příliš brzy po promíchání a s neochotou odchází z pera, pak je inkoust příliš slabý: tehdy je třeba přidat arabskou gumu v množství jako vlašského hrášku a ještě kapku medu. Když se gummi rozplyne, je inkoust dobrý. Měj na paměti, že dobře promíchaný inkoust, píšeš-li s ním, s radostí odchází z pera a písmena jsou rovnoměrně modrá; takový se hodí pro všechny věci. Jsou-li však písmena bledá, jejich modř není krásná, pak je inkoust příliš řídký a má příliš mnoho vody: tehdy nech růžek stát a nehýbej modří celou hodinu, dokud úplně nesedne ke dnu pak odlij nejhořejší vodu, jen trochu z toho asi v míře tří kapek, rozmíchej znovu a tvoje psaní pak již bude správné.

  6 Chceš-li udělat dobrý modrý inkoust lehce plynoucí z pera k ozdobám (zo florieren) 26, pak použij hadříčkovou modř (tuchlin blau). 30 Vezmi jednu dávku velikosti asi jednoho turnesu (tourského groše) 31 a vlož do malé skořápky a ze sklenice nalij na ni trochu vody; přidej stejné množství jiné vody studniční a nech hadříček v té skořápce rozměknout. Promačkej (ždímej) hadříček postupně třikrát, až barva z hadříčku přejde do skořápky. Napiš pak s tou barvou nějaké slovo jsou-li písmena příliš sytá nebo příliš tmavá, je barva příliš hustá. Přidej tedy dvě nebo tři kapky předchozí vody do skořápky k té barvě a promíchej důkladně prstem, pak bude správná.

  7 Podobnou této chceš udělat fialovou? Tedy vezmi jeden z hadříčku fialových a promačkej ho s předchozí vodou způsobem stejným, jak jsi učinil s modrým.

  8 Chceš-li udělat pěkný zelený inkoust, pak vezmi jeden settich 23 měděnky a utři ji důkladně na čistém kameni se silným octem. Vezmi bílý vinný kámen v množství asi jednoho hrášku, rozetři ho spolu s tou zelení a přidej i dvě nebo tři kapky vaječného žloutku nebo medu to všechno roztírej navzájem a ulož do čistého měděného růžku (cupffrin hornlin) nebo do čisté skořápky. Perem vyzkoušej, zda to není příliš husté nerado-li splývá z pera, pak přilej 3 kapky octa a prstem zamíchej; tehdy bude zeleň dobrá a jemná.

  9 Chceš-li připravit listovou nebo trávní zeleň (štavní zeleň), přidej k tomu dva kvítky šafránu nebo i tři, a nech je rozměknout. Když pak budeš potřebovat, zamíchej to prstem, a proceď skrz čisté lněné plátno, aby se oddělila vláknina. Pamatuj, že žádná zeleň se nemá nastavovat (doplňovat) vínem nebo octem, jinak by ztratila svou barvu.

  10 Chceš-li psát nebo kreslit (florieren) růžovou červení 33, (roslin), pak té barvy vezmi kolik potřebuješ a tři ji na čistém kameni se svrchu zmíněnou vodou z gummi arabské; temperuj tak, aby nebyla ani příliš hustá ani příliš řídká. Je-li míra správná, náležitě a ráda jde z pera. (nebo jemným štětcem tónuj na zlatě nebo na stříbře… s touže barvou to můžeš vyzkoušet na všem, co je natřeno či napsáno světlou růžovou nebo bílou barvou).17

  11 Chceš-li psáti pařížskou červení 34, rozetři ji stejným způsobem jako růžovou červeň (rosslin) a temperuj ji ve stejné míře. A pamatuj, že kteroukoliv barvu vezmeš a chceš ji míti světlejší, zeslabíš ji přidáním rozetřené olověné běli v množství jednoho hrášku; temperovati se má tak, aby šla z pera.

To facilitate a better understanding of the relations between the Leiden manuscript and the Strasbourg manuscript as copied by Eastlake a concordance of recipes is given below. In this concordance the recipes listed under Leiden are numbered by me. The recipes under Strasbourg are rendered according to their numbering in Berger's edition.
Leiden Strasbourg Leiden Strasbourg

Leiden
Strasbourg
Leiden
Strasbourg
1
23
27
21
2
24
2930
22
3
12
31
25
19
13
32
26
22
17
33
27
23
18
34
28
25
19
35
29
26
20
3637
30

Vydavatel (A. Wallert) uvádí tuto srovnávací tabulku mezi jednotlivými recepty Leidenského a Štrasburského rukopisu. Číslování Leidenského rukopisu provedl vydavatel, číslování Štrasburského rukopisu je převzato z Bergerova vydání.

  12 Potřebuješ-li temperovati krásnou průhlednou žlutou barvu, vezmi trochu šafránu, polož jej do čisté skořápky a přilej k tomu šafránu do skořápky oné druhé vody z vaječného bílku připravené a nech chvíli rozměknout. Míchej vše prstem a přeceď skrze čisté lněné pláténko do jiné skořápky. Toto barvivo je třeba pečlivě uschovávat, aby k němu nemohl přijít žádný prach, jinak by se změnilo.

  13 Potřebuješ-li barvivo, jehož lesk zůstává po zaschnutí, pak je třeba vzít tutéž vodu, jíž byla barva temperována, a nalít na tu směs jako při prvním temperování. 35 Má se nechat dobře rozmočit a potom prstem rozmíchat jedno s druhým; temperovat v hustotě takové, aby barva dobře šla z pera.

  14 Chceš-li temperovat minium, pak vezmi a protřepej nejprve minium skrz lněné plátno na list papíru a seber potom minium z toho papíru do čisté skořápky. Vezmi první vodu z gummi arabské a též z bílku stejné množství a promíchej tyto dvě vody prstem navzájem; přimíchej do té vody tři kapky žloutku a nalij do minia. Vodu a minium pak důkladně rozmíchej prstem a bude-li příliš husté, rozřeď předchozí vodou na správnou míru temperování jako ostatní barvy.

  15 Chceš-li temperovati auripigment pěkný a lesklý, pak hleď, aby byl třecí kámen předtím zvlášť dobře umytý a usušený. Barvy (na kámen) polož kolik chceš a tři ji důkladně s čirou vodou, co nejjemněji; až bude dobře rozetřena, vezmi 3 kapky z jednoho žloutku a vodu z vaječného bílku a znovu všechno roztírej. Dej to do čisté skořápky nebo do čistého růžku. Podobně vezmi svítivou (ohnivou) žluť (lusch gel) 6 a utři stejným způsobem jako tu první a měj na paměti, že tyto dvě barvy se zkazí, přijde-li k nim (ve směsi) měděnka, minium nebo olověná běl.

  16 Barva vlasů. Chceš-li temperovati vlasovou barvu, vezmi okr z Met (Metz) a tři jej s první vodou z arabské gumy a temperuj v míře jako u předchozích barev.

  17 Indigo temperovati. Chceš-li temperovati indych, tři jej důkladně s vodou a přilej předchozí vody z arabské gumy na kámen k barvě. Rozetři navzájem a temperuj v řídkosti jako u předchozích barev.

  18 Věz a pamatuj, že stínuje-li se na růžové barvě (róslin) indigem, podobá se tato andělské žlutí. Indigem se má stínovat též na světlé lazurové modři, což je přímo rozkošné. Stínovat se má též okrem a 'gelutterin nisse' (kurkumou?). Rumělku a minium lze stínovat sytou růžovou červení (róslin). Světlou růžovou lze stínovat pařížskou červení. Pařížská červeň se stínuje fialovou barvou. Na syté lazurové modři se stínuje indigem nebo hadříčkovou modří. Na světlé zeleni se má stínovat tmavou listovou zelení (sal lob gruner verwe); žlutá se často stínuje listovou zelení (lobvaru grun) nebo růžovou červení (roselin) či pařížskou červení. Věz a pamatuj rovněž, že veškeré barvy, jimiž se stínuje, mají být nesmíšené a sytosti jen sobě vlastní. Pamatuj dále, že barvy mohou být světlejší samy o sobě, podpoří-li se trochou olovené běloby (množství hrášku) a temperují-li se vzájemně podle (popsaných) pravidel.

  19 Podklad pro zlato a stříbro. Chceš-li připravit dobrý podklad, na nějž lze položit stříbro a zlato, aby bylo pěkné a lesklé, vezmi nejprve pellicarie 36, to jest crid 37 používaný (k dostání) v Liege. Tento crid je ovšem třeba připravit. Nejprve se mají vzít štičí šupiny a kosti štičí hlavy 38 a vařit v glazovaném hrnci tak dlouho, až se vyvaří třetina. Pak se vývar přecedí přes čisté lněné plátno. Dříve zmíněný crid rozetři s rybím vývarem (klihem fisch brugi) a dej to pak do nějaké čisté skořápky a nech tam ztvrdnout, až budeš potřebovat podkládat pro zlacení. Tehdy vezmi připravený crid v množství jednoho lískového ořechu a rozetři důkladně na kameni s vodou, která byla připravena s vaječným bílkem. Utři s tím i trochu cinobru v množství hráškového zrnka, též soli armoniacké jako hrášku a 3 kvítky šafránu, aby se to podobalo žlutosti zlata. Toto všechno rozetři dobře navzájem na kameni a z kamene přenes do čisté skořápky, temperuj v hustotě jako rubriku. Toto patří k jemnému zlatu.

  20 Stejným způsobem lze na (popsaný podklad) klást i stříbro, na něž přijde šafrán. Zde je třeba pamatovat; stříbrné nebo zlaté plátky se mají pokládat na této zlaté barvě 39 tak, že nejprve napíšeš co potřebuješ na pergamenu olůvkem (blumbe-cum) v rozsahu, kolik budeš zlatit; obtáhni a pokryj pak zlatou barvou pečlivě tvary písmen a srovnej a okroj své zlato v šíři písmene. A vezmi štětec a navlhči jej předem trochu na jazyku a předem odříznuté zlato tím štětcem naber na okraji, aby se k němu přichytilo a zavěsilo se; veď (zlatý plátek) k pergamenu, až k písmenům a opatrně je nech na ta písmena klesnout barva přitáhne zlato k sobě a lehce potom zlato přitiskni. Pozlacuj tak postupně vše, co jsi chtěl a nech zaschnout; když je vše dostatečně suché, zlehka otři zlato bavlnkou. Vezmi pak malou destičku a podlož pod zlacení a vlčím, kančím (?) nebo psím zubem lešti zlato pečlivě tak dlouho, až bude mít dostatečný lesk. Věz, že zlato se musí ukrojit vždy širší, než je plocha, která má být vyzlacena. Toto je podklad, na nějž se za vlhka pokládá zlato a stříbro.

  21 Podklad pod zlato a stříbro. Chceš-li připravit suchý podklad zlatu a stříbru, vezmi rovněž crid ve stejném množství jako předtím a rozetři jako prve a přidej k tomu rumělku v množství jednoho hrášku, soli armoniacké též jako hrášku a 2 kapky medu. Rozetři to všechno dokonale s vodou připravenou z vaječného bílku a temperuj v hustotě stejné jako rubrika; dej to pak do čisté skořápky. Pamatuj, že před nanášením se to musí důkladně promíchat a pergamen je třeba dobře vyleštit všude, kde touto zlatou barvou budeš natírat. A když už jsi zlatou barvu natřel, můžeš ji ozdobit čárkami. A toto je pravý assis 41 a podklad (fundament) pro nanášení zlata a stříbra nasucho.

  22 Květové zdobení (florieren) 26 zlata. Chceš-li jemně zdobit zlato a zkrášlit ho jako by jedno na druhém kvetlo? Vezmi v lékárně gummi armoniacké v množství dvou hrášků, rozdrob (roztluč) ji na drobno a nalij na ni bílý ocet do skořápky a nech stát přes noc, aby rozměkla. Odlij (zceď) zmíněný ocet shora z usazeniny a vezmi (takto) zpracovanou gumu armoniackou a polož na čistý třecí kámen: trochu ji utři (na jemno) a temperuj v hustotě jako rubrika s čistou vodou a dej ji potom do skořápky a ozdobuj tím zlato a zkrášluj pěkně.

  23 Jiný způsob. Chceš-li to samé udělat jinak, vezmi žluč lososí nebo nějakého pstruha (?) 42 a rozetři tu žluč ve skořápce, přidej kapku octa a zdob tím zlato.

  24 Jiný způsob. Chceš udělat něco předchozímu podobné a to rychle? Pak vezmi okr z Met (metský okr) a rozetři ho na čistém kameni s trochou vody z arabské gumy; zde popsanou náhražku je třeba držet vskrytu.

  25 Psaní zlatem na pergamenu. Potřebuješ psát zlaté písmo, jak jen drobné chceš? Vezmi v lékárně musivní zlato 43 a rozetři ho s vodou na čistém kameni co nejdůkladněji, vezmi pak vodu z arabské gumy jednu část a druhou část obyčejné vody, a míchej obé vody prstem v isté skořápce. Rozřeď na hustotu rubriky a piš s tím co chceš. Nech zaschnout a lešti hladkým vlčím zubem. Tolik recept na krásnou a lesklou zlatou barvu.

  26 Psaní stříbrem. Potřebuješ-li stříbrné písmo, vezmi stříbrný markazit 44 a tři jej s vodou důkladně a jemně. Když je dobře rozetřený, vezmi jej z kamene do krásné pěkné velké skořápky a naplň ji vodou; míchej prstem důkladně a nech trochu (usadit na dně. Pak odlij) 18 vodu na povrchu z té skořápky a znovu více vody přidej, míchej jako předtím a nech usadit. Pak odlij vodu z povrchu, která (by už měla být) čirá a vezmi oné vody z gummi arabské jeden díl a obyčejné vody též jeden díl a smíchej tyto dvě vody navzájem a temperuj obvyklým způsobem, v hustotě rubriky. Piš s tím co chceš, nech zaschnout a lešti pak pozorně hladkým vlčím zubem stříbrné písmo bude krásné a lesklé.

  27 Chceš-li znát třetí způsob, jak perem psát zlatě a stříbrně, vezmi římskou hlinku »punice romana« 7, jež se prodává v lékárnách a rozetři ji na kameni dobře a jemně s vodou vody z první sklenice jeden díl a stejné množství vody studniční a temperuj vzájemně v hustotě rubriky. Piš s tím cokoliv chceš a když to je suché, vezmi jemné zlato a nastrouhej na písmo všude přes tu zlatou barvu; pak vezmi vlčí zub a přejdi jím písmo všude pečlivě, aby bylo krásné a lesklé.

  28 Stříbrná barva. Chceš-li, aby stříbro bylo opravdově (lesklé), pak přejdi zubem všechno stříbrem napsané, aby se písmo lesklo. Věz, že i lamspargo nebo brellinský křišťál (krystalky) 45 dobře utřené mohou být stříbrně a zlatě krásné a lesklé.

  29 Zlato a stříbro z pera. Chceš-li perem psát (pravým) zlatem a stříbrem, vezmi dvacet plátků jemného zlata nebo 24 nejvíce, polož jeden po druhém na kámen a vezmi sůl, kterou prosolíš ty plátky. Vezmi silný bílý ocet a postříkej jím plátky všude a nech tak chvíli ležet; tři pak důkladně na čistém kameni. Když je dobře rozetřeno, seber lopatkou z kamene do velké skořápky a nech v klidu sednout ke dnu. Odlij vodu s povrchu a přilej jiné vody do skořápky a nech znovu usadit; znovu vodu odlij z toho zlata, až se potřetí sůl a ocet ze zlata odplaví. Pak vezmi zlato ze skořápky do čistého cínového růžku a vezmi jmenované vody z arabské gumy jeden díl a druhý díl obyčejné vody a smíchej tyto dvě vody navzájem a temperuj se zlatem tak, aby zlato v cínovém růžku bylo o něco hustší než rubrika. Když s tím budeš chtít psát, zamíchej dříve zlatý inkoust důkladné dřívkem, zastrč pero dovnitř a piš co chceš. Až úplně zaschne, přejdi to zubem jemně až získá dostatečný lesk − tak bude písmo krásné a jemně zlaté.

  30 Chceš-li psát perem stříbrně, pak vezmi dvacet plátků stříbrných a polož je přes sebe na třecí kámen; posypej solí a postříkej octem a rozetři. Učiň tekutým a temperujícími vodami nečiň nic jiného, než jsi udělal se zlatem, o nic méně a o nic více.

  31 Modrý turnesol. 46 Chceš-li udělat pěknou hadříčkovou modř, nasbírej v prvních osmi dnech po letnicích (svatodušních svátcích) dvanáct hrstí chrp. Sbírat se mají po ránu do poledne; trhej okvětní lístky do čisté nádobky a roztloukej v čistém hmoždíři na kaši. Dej pak do čistého barchanového hadříku (zwilchin tuch) 47 a promačkej (stavu) skrz hadřík do armoniacké soli (někteří říkají sál arabicum). Sůl se v barvě rychle rozpustí. Pak vezmi pořádně vyprané plátno ze starého šlojíře nebo starého ubrusu (tischlaken) 48 a nastrkej ty hadříčky do barvy; dej jich tolik, aby do sebe vsákly všechnu barvu, tj. aby nebyly ani příliš mokré ani příliš suché a přitom aby přijaly barvu celou. Pak se hadříčky pověsí vedle sebe na čistý kožený řemínek na větru 49 (ne na slunce, neboť slunce vytáhne barvu) a nech dobře vyschnout do příštího dne. A znovu se mají brát květy čerstvé, tolik jako předtím, odtrhávat jejich lístky a roztlouci v hmoždíři jako předtím a přes obyčejný hadříček protlačit (šťávu) do hliněné nádoby glazované. Navíc se přidá arabská guma zcela průzračná, která se musí předtím rozmočit ve vodě; gumu je třeba rozmíchat prstem rozpuštěná guma se smísí se šťávou květin. Přidává se též kamene (alumen glarici) 50, jeden settich 23 jemně rozetřený na prášek tento prášek se vsype do předchozí šťávy a míchá se až do úplného rozpuštění kamence. Pak se vezmou předchozí zbarvené hadříčky a napájejí se podruhé touto barvou, až se do nich barva úplně vsákne a dokonale se celé obarví. Pak pověs hadříčky na větrném místě a nech dobře uschnout; hadříčky potom zaviň do pěkného papíru a ulož do čisté dřevěné krabičky (schindelnden) a drž ji na horním patře na vzduchu, aby se k nim nedostala vlhkost.

  32 Fialový turnesol. Potřebuješ-li udělat hadříčky fialové barvy, sbírej téhož času červené květy z žita (vlčí máky) 51, kolik potřebuješ a odtrhávej jejich lístky. Roztluč je důkladné a vymačkej šťávu přes čisté lněné plátno do glazovaného hrnce; vezmi čištěný kamenec (alumen glarici) 50 je-li (šťávy z) květů plný hrnec, dej kamence 1 settich, je-li málo, o tolik méně ho přidáš. A pamatuj, že na l čtvrtku (quertlin) náleží 1 settich kamence, když však květů není tolik, není třeba přidávat celý jeden settich kamence (nebo skoro žádný). Pak dej pláténka do barvy, a až se zcela obarví, pověs je na větrné místo, aby dobře vyschla. (Znovu) pak naber květů stejné množství jako prve, roztluč je dobře, promačkej šťávu přes plátno, dej pláténka do šťávy (ostatní jak bylo již řečeno) aby se dobře obarvila. Rozpusť však v té šťávě arabskou gumu. Pověs pláténka a nech schnout na větru; zaviň do papíru − a to se nazývá fialové hadříčkové barvivo.





  33 Hnědě modrý turnesol. 52 Pokud chceš připravit temně modré (hnědomodré) hadříčkové barvivo, vezmi borůvky z první sklizně. Vezmi jich plnou mísu a dej je do nového džbánku, dobře ho přikryj a zahrabej do země až k hrdlu (okraji) a nech tak stát po osm dní, až začnou hnít. Pak vyndej a roztluč důkladně v čistém hmoždíři a dej do čistého nového hrnku a přilej tam dostatečně vody, tj. vody jednu čtvrtku (quertlin) na 1 mísu borůvek. Borůvky i vodu míchej a vezmi soli armoniacké l settich 23 a stejné množství čištěného kamence (glacici) a přistav hrnek s borůvkami k ohni a nech trochu rozpustit a mírně přejít varem, aby nic nepřeteklo v okamžiku varu stáhni z ohně a nech odstát. Pak vezmi armoniacké soli i kamence po jednom settichu a dej do barvy v tom hrnci a nech je tam rozpustit. Barvu nech v hrnci pořádně vystydnout, pak ji z hrnce přeceď skrz barchan (zwylchin): 47 protlač barvu přes pláténko do glazovaného hrnce tím zůstanou slupky a zrnka v plátně a barva plátnem do hrnce procházející je již pěkná a modrá. Vezmi pak pláténka ze starého šlojíře nebo ubrusu (tischlacken), nastrkej je do té barvy aby se dobře obarvila, pak je pověs na větrné místo a nech dobře uschnout. Postarej se pak o jejich uschování dej je do papíru jako předchozí várku hadříčků. Tyto hadříčky se nenamáčejí (do barvy) dvakrát jako předchozí, jedno napojení je dostatečné. Znamenej, že zatímco barva z květů má uležet přes noc, tato jednoho dne stočená ještě téhož dne se sbírá do hadříčků.

  34 Růžově červená barva na zlato a stříbro. Chceš-li připravit krásnou a jemnou červeň (roselin) 33, průhlednou na zlatě, vezmi dřevo brasil 1 lot nebo 2, dobře nastrouhané, a vyber si jeden ze tří popelů dubový, vajdyš nebo bukový a připrav si louh čistý a čirý. Vezmi glazovaný hrnec plný louhu a postav ho na výheň a zahřej ten louh až k varu a vlož jmenované dřevo do horkého louhu; prstem nebo raději dřívkem ponoř dřevo. Louh se brzy změní v překrásnou růžovou červeň a nech ho stát nějakou chvíli tím louh vsákne do sebe veškerou červeň z dřeva. Pak vezmi čištěného kamence jeden settich na jemný prášek rozetřený a nasyp prášek navrch dřeva do té barvy a dobře dřívkem promíchej dohromady a přeceď to přes čistý lněný hadříček do glazovaného hrnce a nech tam stát přes noc, až červeň klesne ke dnu. Vodu navrchu zlehka odlij, aby zůstala hustá část. Hrnec s hustou barvou postav na kamna a nech tam až barva ztvrdne, pak ji teprve vyjmi z hrnce. K použití se uchovává v měchýři; budou té barvy plné tři loty nebo dokonce čtyři, až bude připravena. Prosáta přes pláténko se nalévá do váčku, který by měl být dost silný, aby nebylo skrz něj vidět; měl by přitom být špičatý a nahoře široký s obrubou: předem se namočí a opět vyždíme, teprve pak se do něho nalévá uvedená barva, postaví se pak do hrnku. To, co prokape nejprve z toho váčku, je jen trochu červené; když z něho kape příliš, nalij barvu z hrnku zpět do váčku. Pověs váček na hřebík, hrnek postav pod něj a nech viset přes noc, aby všechna voda prokapala. Vezmi pak hladké prkénko nebo dlaždici nebo kámen (murstein), obrať váček naruby a seškrabej z něho barvu na prkno nebo kámen a nech ji vysychat na vzduchu po tři dny a tři noci až úplně ztvrdne; pak ji uchovávej v měchýři, až budeš potřebovat. Toto se nazývá »rôsselin« jemná růžově červená barva.

  35 Příprava pařížské červeni. Potřebuješ-li udělat pěknou pařížskou červeň, pak začni nejprve s přípravou louhu. Udělej louh z vajdyše a vezmi látku (species) nazývanou lagga (lakka), s níž se barví safián (loesche), která se musí roztlouci na prach; louh se dá vařit, prach z 'lagga' se vsype do žhavého louhu a rozmíchává se navzájem. Nechá se stát přes noc na dolním konci (kamen). Po ránu se postaví barva k ohni a musí se zvolna promíchávat; vaří se asi polovinu doby, za jakou by se rozvařila (rozpadla) ryba. Do barvy se přitom přidá 1 settich čištěného kamence a musí se míchat do úplného rozpuštění. Vezmi pak barvu z ohně a nech odstát. Přeceď barvu přes čisté barchanové plátno (zwilchen) vyždímej ji do glazovaného hrnce a vezmi kamenec na nejjemnější prášek rozetřený a pomalu rozmíchávej v té barvě. Míchej lžící tak dlouho, až se kamenec docela rozpustí v barvě. Pamatuj, že to poznáš podle hustoty barvy až zhoustne jako svařované víno (winwarn) a přitom krásně zčervená, nemusíš už déle míchat; pokud je však barva řídká jako voda, musíš přidat více kamence a vzájemně míchat, dokud nezhoustne. Potom nalij všechnu barvu najednou do váčku, zhotoveného podle předchozího popisu; nech ten váček viset a odkapávat přes noc, až už nic z váčku nekape a to je zářivá červeň jako jiskřivě červené víno. Trochu barvy vyteče, co ve váčku zůstane je překrásná jemné červená barva váček se obrátí, barva se vysype na kámen a vyškrabuje zevnitř nožem. Barvu dej na vzdušné místo (větrno) a nech ji ztvrdnout a dbej, aby se uchovávala čistá, až ji budeš potřebovat. Tato barva se nazývá jemná pařížská červeň, z nejdražších jaké najdeš.

  36 Chceš učinit pergamen jemně průsvitným jak sklo, v kterékoliv barvě? Vezmi na to vernitz 53, nejčistší jaký najdeš. Proplachuj pergamen ve studeném louhu tak dlouho, až louh z pergamenu odchází (po promytí) světlý a čistý. Potom promyj pergamen v prosvětlovací vodě (lúterin wasser) 4 až se projasní a stane se průhledným; pak odstraň (vymačkej) tu vodu.

  37 Chceš-li ten pergamen obarvit pěkně zeleně a aby skrz něj bylo vidět jako přes sklo, pak vezmi měděnky kolik chceš a rozetři ji důkladně s octem. Přimíchej do ní zeleň, s níž brašnáři obarvují kůže 55; tyto dvě zelené temperuj navzájem ani příliš hustě ani příliš řídce. Vezmi pak promytý pergamen a namáčej pergamenovinu do té barvy z obou stran; čiň tak pozorně a můžeš pergamen nechat ležet v barvě i celou noc. Opláchni pak pergamen studenou vodou, napni jej na rám a nech jej dobře vyschnout. Vezmi pak čistý virnis 53 z mastixu připravený; jím pak fermežuj a znovu fermežuj z obou stran pergamen, až se zaleskne. Postav jej pak na žhoucí slunce; až dokonale vyschne, vyřízneš jej z rámu rovnoměrně a učiň z něho tři nebo čtyři kusy jako prkénka podle své vůle; pro vyrovnání je vlož do knihy nebo do lisu. Schopnosti tohoto zbarveného pergamenu jsou veliké a rozmanité položí-li se tento zbarvený pergamen na nápis jakkoliv malý a te se skrze něj, neškodí to očím a zachovává tváři dlouhou trvalou ochranu zdraví a posiluje nemocný zrak. Stejným způsobem jako jsi obarvil pergamen v této barvě, i v jiné nech podobně jednu noc nasáknout a potom napni a fermežuj jako dříve bylo psáno o zelené.

  38 Potřebuješ-li pergamen obarvit modře, nech ho nasáknout v hadříčkové modři po celou noc.

  39 Potřebuješ-li jej obarvit fialově, pak namáčej v borůvkové šťávě jednu noc.

  40 Potřebuješ-li jej obarvit červeně, nalož do šťávy z brazilského dřeva a kamence jednu noc.

  41 Potřebuješ-li (pergamen) obarvit žlutě, nalož jej do štávy z dřištálu (erbselin Sauerdorn) smíchané se šafránem. Po obarvení napni na rám, nech vyschnout na slunci a natři fermeží z obou stran až do lesku, na slunci znovu nech vyschnout. Odřízni a ulož k vyrovnání. Takto obarvené pergameny jsou stejně čiré nebo lazurně průhledné jako jiné obarvené sklo.

  42 Dále vezmi v lékárně »«lap starich« 56, římský vitriol, lesní popel a sůl armoniackou. Tyto čtyři látky v množství přibližně stejném rozetři důkladně navzájem na kameni se silným octem; octem temperuj tak, aby to nebylo ani řídké ani příliš husté, tedy aby se s tím dalo psát a malovat. Cokoliv s tím ozdobíš a vykrášlíš na červeně zbarveném skle z obarvené strany a ponecháš důkladně uschnout, a pak vlněným hadříkem stočeným dohromady otřeš vše, co na skle bylo vykrášleno. Všude, kde byla kreslená výzdoba, se objeví bílé sklo dokonale průhledné; kde sklo nebylo zdobeno, zůstane červené.

  43 Stejným způsobem ozdobuj dříve popsaným temperováním na stříbru obarveném zlatou barvou dej to rovněž přes noc uschnout a pak otírej důkladné výzdobu vlněným hadříkem. Tím se oddělí zlatá barva od stříbra, které se (znovu) objeví bílé a lesklé, zatímco všude, kde výzdoba nebyla, zůstane zlatá barva nedotknuta a beze změny.

  44 Chceš-li připravit prášek, aby papír nebo pergamen nebyl pijavý a písmo na něj dobře sedlo, pak vezmi 1 lot mastixu nebo kolik potřebuješ a rozetři na jemný prášek na nějakém kameni. Tím je prášek připraven; prosiješ-li ho na papír, nebude se rozpíjet. Můžeš také vzít zrnka jantaru (glassa cornus) 57; … a roztluč jej důkladně v hmoždíři na jemno, pak přesyp z hmoždíře do čisté krabičky (nádobky), překryj lněným plátnem a prosívej podle potřeby.

  45 Příprava rumělky (cinobru). Vezmi dva díly živé síry a jeden díl rtuti a míchej dohromady. Vezmi k tomu sklenici, kterou potřeš klihem… 58

1 Ernst Berger, Quellen und Technik der Fresko, Oel und Tempera Malerei des Mittelalters, vol. 3 in series Beiträge zur Entwicklungsgeschichte der Maltechnik, München 1897, pp. 143176.

2 Viola a. Rosamund Borradaile, The Strasburg Manuscript: A Medieval Painters Handbook. Alec Tiranti, London 1966. (3., erweiterte Auflage München, Callwey 1982)

3 E. Floss, Das Amberger Malerbüchlein: Zur Verwandtschaft der spätmittelhochdeutschen Farbrezepte, in: Festschrift für Hermann Heimpel, vol. 3, Göttingen 1971, 693702.

4 A. Wallert, Anthocyanins on parchment, in: Restaurator 14/3 (1993), in press.

5 Line was missing in the Leiden manuscript. The translation between brackets is reconstructive and based on the corresponding line in the Strasbourg manuscript.

6 realgar (?)

7 Borradaile, op. cit., p. 29 »a light red Roman earth«.

8 Both substances are as yet unidentifiable.

9 Last line in manuscript, in different hand reads: »One may not wet this like the others«. This remark refers to the fact that this berry-colour, already containing a certain amount of sugar, will need much less binding medium.

10 An unidentified substance.

11 Unreadable.

12 Added in another hand between the lines.

13 Erased by the scribe.

14 In margine.

15 Erased by scribe.

16 Fols 3r4r has secret writing and musical notations and German text in a different hand. This text does not seem to be related to the art-technical text.

17 Added at later date by a different hand in a slightly darker ink.

18 Added at a later date in gold-shining ink; in margine in the same ink: »alius ist das silber«.

19 The latest line, added in another hand: »diss darff man nit zuart netzen als die anderen.«

20 »tuchlin« erased (?)

21 In margine: saffgrün

22 In margine: »eiger schalen gebrant sint gut mit dem mastice«.

23 Settich, setteich nezjištěná jednotka objemu. Etymologicky lze uvažovat o sedmině (sette…) neznámé větší jednotky, nebo o »nasycujícím, potřebném množství« (srv. sätingen). Pravděpodobnou rekonstrukci takto určovaných množství umožňuje jen později připsaná poznámka v receptu 2; u údaje 1 settich je mezi linkami: »quintum«. »Kvintin« v severských zemích měřil od 3,32 do 4,96 g, »quent, quint, kvintel« v Německu od 3,65 do 4,37 g, někdy i méně (1,66 g), v Čechách »kvíntlík« 4,014 g.

24 Význam latinského slova »incorporare« je »ztělesnění« nebo »připojení«. Staroněmecké »corperieren« může být rozuměno v kontextu psaného rukopisu, zvláště u rubrikové červeni, jako prosté vyznačení, zdůraznění.

25 V originále se opakuje dvakrát.

26 »Florieren«, doslova »květování«, je termín užívaný nejen v tomto rukopise pro okrasnou kaligrafii. Význam se přenáší i např. na dekorování řádem, vyznamenání. V hornoněmecké podobě převažoval tvar »floren«, v dolnolněmecké »floreren«, což je bližší zde užitému »florieren«. Ozdobné kličky užívané v ornamentu (Zierrate) známe v lidové podobě jako »dráty« termín běžný v době baroka
i v hudební a literární terminologii.

27 »Lasur«, »blau lausur«, překládáme jako lazurová modř, »lazur«, aniž bychom měli jistotu o její povaze. Způsob extrakce barvy je odvozen z přípravu lapisu lazuli, vyskytuje se u De Mayema i u azuritu; přírodní azurit je však hrubozrnný a k psaní nepoužitelný. Srv. Adam Raft: Theophilus blue colour »Lazur«, Studies in Conservation 1968/1, 113,

28 Zde v originále »muschel«, tedy mušlová skořápka, zatímco v začátku textu je užit termín »nuschlin«, označující ořechovou skořápku.

29 Jako »vlašské«, tj. »walsche«, bylo označováno vše, co nepocházelo z německých nebo slovanských krajin, především románské a keltské. Jméno »Walch« nebo »Walhe« ve středověku zahrnovalo především cizince mluvící řečí románskou; proto i francouzsky mluvící Valonsko bylo »vlašským« krajem.

30 Obarvené hadříčky (pláténka) byly velmi rozšíreným druhem akvarelových barev, pro malbu na papíře a pergamenu. Cennini (kap. 161) jim říká »pezzuola« (»pezzo« kousek, ve významu »obarvený odstřižek plátna«); původní latinský termín byl »petia«. Byly k dostání téměř ve všech odstínech. Více o tom viz pasáž »clothlet colour« u D. V. Thompsona, The Materials of Medieval Painting, London 1936, p. 143.

31 Stříbrný groš ražený v Tours, stará francouzská mince, doložená od roku 1104 až do 16. století.

32 Thompson (op. cit.) uvádí, že základním materiálem pro hadříčková barviva byla Crozophora tinctoria (tournesol), upravená do odstínů červených, fialových a modrých, prodávaná pod názvem »foliům«. Další recepty však popisují využití dalších rostlinných barviv. A. Wallert v citované práci (v tisku) vysvětluje, že tato organická barviva náleží skupině anthocyaninů a anthocyanidinu, jejichž stálost je omezená a vyžadovala zvláštní podmínky uchovávání. Leidenský rukopis je autorovi důkazem, že zmíněná barviva na rozdíl od předchozích předpokladů se uplatnila i při psaní a malbě na pergamenu.

33 »Roslin« nebo »roselin« označuje červenou barvu karmínového odstínu, nikoliv jen růžovou, která je jejím světlejším stupněm. Odvození názvu karmínové barvy od růží (tj. i tmavě červených růží!) se proto snažíme vystihnout překladem »růžová červeň«.

34 Pařížská červeň viz recept 35; jedná se o lakovou červeň.

35 Složitě vyjádřené pravidlo, že přebytek pojidla vytváří lesk.

36 Význam slova nezjištěn.

37 Rozumí se druh hlinky vhodné pro přípravu polimentu, etymologicky creta, tj. křída, jak je uvedeno v anglickém překladu. »Luicssner« interpretuje Wallen jako »obyvatel Liege«.

38 V originále »hecht schuppen« a »hecht gebelin«, tj. surovina pro vysoce lepivý rybí klih.

39 Zlatá barva »goldvaruwe« v receptářích obvykle označuje lazuru na stříbře zlatožluté barvy; z kontextu zde však vyplývá, že jde o jednorázově před položením fólie nanášený poliment, barvou podobný zlatu.

40 V originále »hunzen«, nezjištěno, doplňujeme podle analogií, např. u Cenniniho.

41 V originále »asser« odpovídá italskému »assisa« a francouzskému »assiette«. Významový odstín nebo synonymitu s »polimentem« je třeba zjistit rozsáhlejším srovnáním dalších původních textů.

42 »lachssen«

43 »aurum musicum«, práškové zlato

44 »Marcasitam argenteam« . stříbrný kyz; z názvu nelze zjistit skutečný původ materiálu.

45 Replacements for powdered silver of unascertained composition. (Brelo is the older name of the Dutch town Briel.) Náhražky práškového stříbra nezjištěného složení. (Brelo je starší název holandského města Briel.)

46 See notes 30 and 32. The heading of the recipe confirms Thompsons explanation that the name »turnsole«, »turnesol«, came from a translation of the Latin »solsequinum« and Greek-Latin »heliotropium« (identical with the Italian »morella«) and was also transferred to organic dyes of different origin. It occurred in parallel with the designation »folium«. See Thompson, op. cit., p. 140−144. Viz pozn. 30 a 32. Nadpis receptu potvrzuje Thompsonuv výklad, že název »turnsole,  tumesol«, vzniklý překladem latinského »solsequinum« a řecko-latinského »heliotropium« (ident. s ital. »morella«) byl přenášen i na organické barvy jiného původu. Vyskytoval se paralelně s označením »folium«'. Viz Thompson, op. cit., p. 140144.

47 Barchan, harckent zwilch, zwillich, byla smíšená lněno-bavlněná tkanina v Čechách se užíval i název »cvilink«'.

48 »Tíschlaken« v originále, hornoněmecky »tischlachen, tischlach« v doslovném překladu znamená »pokrývka stolu«. Etymologicky je tento staroněmecký název spojen se slovem »lak«', který ve středověku označoval pokrytí (ale i tmelení nebo impregnaci, např. u lodí). Tento význam byl mnohem později přenesen na »pokrytí obrazu«, tj. dnešní lak, lakování.

49 gerben

50 čištěný kamenec − od lat. clarus, jasný

51 »Rot kambiumén« »žitné květy« se podle názvosloví v tomto rukopise vyskytují v modré podobě − chrpy a v červené podobě vlčí máky.

52 Brün blau tumesol, v angl. překladu »purpurový«.

53 Vernitz, vernis, vernice (vizpozn. 48) je tím nejobvyklejším termínem ve středověku užívaným pro obrazový lak; v poněkud mladší tradici, doložené od 16. století, tomu v Čechách odpovídal název »fermez«, samotný proces lakování − »fermežování«. Viz A. Novák, Rekonstrukce techniky třeboňského pašijového cyklu, rukopis, AVU Praha 1967, kapitola »Obrazový lak«.

54 Text poskytuje možnost více výkladů, je příliš zkratkovitý. Z kontextu však lze usoudit, že »ínterin wasser« může být olejopryskyřičná lázeň, svrchu zmíněný »vemitz«. Pokud »lüterin wasser« přeložíme jako »čistá voda«, je recept neúplný.

55 Druhá zeleň není určena. V poznámce na okraji: saffgrün, tj. šťávní zeleň. Srv. rp. 18.

56 Nesrozumitelné. Označení se týká čehosi z dubu: i
ch eich, z kontextu možno usuzovat na přípravek z duběnek, který by směs, užívanou ke kreslení na skle, obarvil.

57 V originále uvedeno »somus« zjevné chybou písaře. Zlomek textu chybí (nečitelný) a po straně je poznámka pozdějšího původu: »s mastixem jsou dobré pálené vaječné skořápky«.

58 Zbytek textu včetně latinského dodatku (rp. 46) fragmentárni a nesrozumitelný.

  autor
Dr. Arie Wallert (GCI), AHVT K 010
Receptář Leidenské univerzitní knihovny